George Orwell: Farma zvířat

Hl. postavy:
  • Napoleon - vepř; podlý, vychytralý, krutý diktátor
  • Benjamín - osel; osobnost, nenechá se zviklat, je stále sám sebou
  • Boxer - kůň; poslušně dře až do vyčerpání, poslouchá
  • ostatní - různá zvířata symbolizující snadno zmanipulovatelný a zfanatizovaný nemyslící dav, slepě plnící rozkazy
  • Místo a čas: blíže neurčená panská farma, fiktivní místo a doba

    Děj: Začíná to nevinně. Zvířata zjišťují, že by si mohla značně ulehčit práci, spoustu věcí odpozorují od lidí, sice jimi opovrhují (lidské zvyky jako domy a postele), přesto však začínají postupně svou společnost nápadně přizpůsobovat těmto „lidským zvykům“. Prasata se postupně začínají oslovovat „soudruzi“, nejenergičtější z nich - Napoleon - se stává jakýmsi pomyslným vůdcem. Chtějí být nezávislí, statek zaberou jen pro sebe a snaží se žít si tam sami bez ohledu na člověka. Vytvoří si jakási přikázání, která postupně mění, aniž by si toho kdo všiml. Prasata se přestěhují dokonce do lidského domu, všichni ostatní dřou, pracují při stavbě větrného mlýna. Nastává období velké diktatury, ač 7. přikázání říká, že všechna zvířata jsou si rovna, přece dochází k jakémusi „třídnímu“ rozdělení na lepší a horší, někteří jsou dokonce vyloučeni ze společnosti, někteří odvezeni násilím a zlikvidováni (Boxer). Napoleon se ujímá vlády a představuje typ jakéhosi krutého a bezohledného diktátora, který vede zfanatizovaný dav do záhuby. Málokdo si dokáže představit důsledky, málokdo dokáže správně posoudit vážnost situace a nesmyslnost všech těchto nápadů.

    Hl. myšlenka: Dílo vzniká na konci 2. světové války, autor si pravděpodobně uvědomuje blížící se nové nebezpečí v podobě totality a komunismu a snaží se poukázat na jeho nesmyslnost. Objevuje se zde násilí a despotismus, absolutizace moci a odhalení příčin, které vedou k totalitě. Tím, že se jedná o zvířata, snaží se autor ještě více přimět člověka k zamyšlení, je to jakási alegorie, bajka, ze které by si každý měl vzít své. Jeho prorocká vize do budoucnosti je obdivuhodná, jako by přesně věděl, že tím, že skončila válka, nekončí ještě všechny hrůzy v lidské společnosti. Postupem času mělo dojít k jejímu přerodu, sice velmi pozvolna, tak, aby si toho nikdo nevšiml, dospěla však až k oné nebezpečné totalitě, kterou ukazuje Orwell ve svém díle. Doopravdy velmi působivě přibližuje čtenáři situaci a ten je nucen uznat, jak je tento způsob dělení lidské společnosti, nesmyslný, absurdní a hloupý.



    Nahoru