jako jelen, když vodu chce pít
košilka
moje smutné srdce
podzemní prameny
kometa
zatanči
přítel
ještě mi scházíš
planu
darmoděj
ukolébavka
vlaštovko leť
svatební



jako jelen, když vodu chce pít

Jako jelen když vodu chce pít
běží lesem k zřídlu ukrytému
jako jelen když vodu chce pít

Tak toužím při tobě být
je mi úzko - úzko samotnému
tak toužím při tobě být

Pomoz mi v mé samotě
pomoz mi v mém životě
pomoz mojí opuštěné duši
já noc co noc po tobě volám
já noc co noc o pomoc volám

Hluboká úzkost mé srdce jímá
jaké to temno zeje před očima mýma
hluboká úzkost mé srdce jímá

Nikdy jsem nebyl tak sám jako teď
veliká pýcha vystavěla zeď
nikdy jsem nebyl tak sám jako teď

Pomoz mi v mé samotě ...

Věřím navzdory všemu
že mé volání dolétne k sluchu tvému
věřím navzdory všemu

Až spadnou listy osiky v říjnu
všechno co přijde bez reptání přijmu
až spadnou listy osiky v říjnu

Pomoz mi v mé samotě ...
nahoru

 
košilka 

Svlíkni si košilku lásko moje
do rána bílého daleko je
do rána daleko k srdci kousek
krásné je když lidi milujou se

Včeras mi utekla teď jsi tady
jako já žádný tě nepohladí
na vodě voděnce tajou ledy
co když jsme teď spolu naposledy

Svlíkni si košilku z porculánu
krásnější než jsi ty nedostanu
červánky na nebi rudá krvi
budeš má prvá a já tvůj prvý
nahoru

 
moje smutné srdce

Nad mou hlavou černé mraky plují
ptám se lidí proč se nemilují
moje srdce
smutné srdce

Nahý bosý chodím ulicemi
lásku hledám jednu mezi všemi
moje srdce
smutné srdce

Není není je jenom přelud marný
zašlý nápis na dveřích zastavárny
moje srdce
smutné srdce
nahoru

 
podzemní prameny

Na obličej slunce kreslilo mi
milióny teček
řeka teče mezi stromy
mezi stromy řeka teče
a já chodím bloudím jako tichá řeka
mezi lidmi všemi
hledím k zemi co mě čeká
co mě asi čeká v zemi?

Podzemní prameny
potoky neznámé
slova jsou znamení
významy neznáme
hledáme kořeny
nic o nich nevíme
bloudíme v podzemí
podzemím bloudíme
marně a přece

Kterápak to byla z těch mých lásek
která zlomila mě
kdo mi rámě podá zase
kdo mi zase podá rámě?
stojím před výlohou vidím jen svůj obrys
skleněný a matný
nejsem dobrý nejsem špatný
já jsem dobrý a i špatný

Podzemní prameny ...

Na obličej slunce kreslilo mi
milióny teček
řeka teče mezi stromy
mezi stromy řeka teče
a já chodím bloudím jako tichá řeka
mezi lidmi všemi
hledím k zemi co mě čeká
co mě asi čeká v zemi?

Podzemní prameny
nahoru

 
kometa

Spatřil jsem kometu oblohou letěla
chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela
zmizela jako laň u lesa v remízku
v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků

Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem
až příště přiletí my už tu nebudem
my už tu nebudem ach pýcho marnivá
spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat

O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě

Na hvězdném nádraží cinkají vagóny
pan Kepler rozepsal nebeské zákony
hledal až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství která teď neseme na bedrech

Velká a odvěká tajemství přírody
že jenom z člověka člověk se narodí
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
krev našich nadějí vesmírem putuje

Spatřil jsem kometu byla jak reliéf
zpod rukou umělce který už nežije
šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat
marnost mě vysvlékla celého donaha

Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru
až příště přiletí ach pýcho marnivá
já už tu nebudu ale jiný jí zazpívá

O vodě o trávě o lese
o smrti se kterou smířit nejde se
o lásce o zradě o světě
bude to písnička o nás a kometě
nahoru

 
zatanči

Zatanči má milá zatanči pro mé oči
zatanči a vetkni nůž do mých zad
ať tvůj šat má milá ať tvůj šat na zemi skončí
ať tvůj šat má milá rázem je sňat

Zatanči jako se okolo ohně tančí
zatanči jako na vodě loď
zatanči jako to slunce mezi pomeranči
zatanči a pak ke mně pojď

Polož dlaň má milá polož dlaň na má prsa
polož dlaň nestoudně na moji hruď
obejmi má milá obejmi moje bedra
obejmi je pevně a mojí buď

Zatanči jako se okolo ohně tančí ...

Nový den než začne má milá nežli začně
nový den než začně nasyť můj hlad
zatanči má milá pro moje oči lačné
zatanči a já budu ti hrát

Zatanči jako se okolo ohně tančí ...
nahoru

 
přítel

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten čas
táhlo nám na dvacet a slunko bylo v nás
vrabci nám jedli z ruky
život šel bez záruky
ale taky bez příkras

Možná že hloupý ale krásný byl náš svět
zdál se nám opojný jak dvacka cigaret
a všechna tajná přání
plnila se na počkání
anebo rovnou hned

Kam jsme se poděli
kam jsme se to poděli
kde je ti konec můj jediný příteli
zmizels mi nevím kam
sám sám sám
jsem tady sám

Jestlipak vzpomínáš si ještě na tu noc
jich bylo pět a tys mi přišel na pomoc
jó tehdy nebýt tebe
tak z mých dvanácti žeber
nezůstalo příliš moc

Dneska už nevím jestli přiběh by jsi zas
jak tě tak slyším máš už trochu vyšší hlas
a vlasy - vlasy kratší
jó bývali jsme mladší
no a co vem to ďas

Kam jsme se poděli ...
... peru se teď sám

Jestlipak vzpomínáš si ještě na ten rok
každá naše píseň měla nejmíň třicet slok
a my dva jako jeden
ze starých reprobeden
přes moře jak přes potok

Tvůj děda říkal Ono se to uklidní
měl pravdu - přišla potom spousta malých dní
a byla velká voda
vzala nám co jí kdo dal
a tobě i to poslední

Kam jsme se poděli ...
... zpívám tady sám

Jestlipak vzpomínáš si na to jakýs byl
jenom mi netvrď že tě život naučil
člověk to není páčka
kterou si kdo chce mačká
to už jsem dávno pochopil

A taky vím že srdce rukou nechytím
jak jsem se změnil já tak změnil ses i ty
a přesto líto je mi
že už nám nad písněmi
společné slunko nesvítí

Kam jsme se poděli
kam jsme se to poděli
kde je ti konec můj bývalý příteli
zmizels mi nevím kam
sám sám sám
dýchám tady sám
nahoru

 
ještě mi scházíš

Ještě se mi o tobě zdá
ještě mi nejsi lhostejná
ještě mě budí v noci
takový zvláštní pocit
ještě si zouvám boty
abych snad neušpinil
náš nový běhoun v síni

Ještě mi scházíš
ještě jsem nepřivykl
že nepřicházíš
že nepřijdeš
že zvonek nezazvoní
dveře se neotevřou
že prostě jinde s jiným seš
ještě mi scházíš
ještě stále mi scházíš

Ještě je na zrcadle dech
mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert
kulhavý skřítek Adalbert
ještě tě piju v kávě
a snídám v bílé vece
ještě jsi ve všech věcech

Ještě mi scházíš
ještě jsem nepřivykl
že nepřicházíš
že nepřijdeš
že zvonek nezazvoní
dveře se neotevřou
že prostě jinde s jiným seš
ještě mi scházíš
ještě stále mi scházíš
nahoru

 
planu

Ruce položil jsem na tvá ňadra která ve tmě svítí
měsíc ozářil ti tvář
tvoje jemně rozevřené tělo mě chytá do svých sítí
jako rybu rybář

Planu

Kolenem dotýkám se tvého pak se vkládám mezi tebe
máš víčka od luny
na svých bedrech cítím tíhu celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny

Planu

Srážíme se jako mlha na skle jedoucího vozu
jako kapka v kapce
křídla sov pleskají o větve - ztrácím rozum
muž mění se v chlapce

Planu
nahoru

 
darmoděj

Šel včera městem muž
a šel po hlavní třídě
šel včera městem muž
a já ho z okna viděl
na flétnu chorál hrál
znělo to jako zvon
a byl v tom všechen žal
ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl
ano - to je on
to je on

Vyběh jsem do ulic
jen v noční košili
v odpadcích z popelnic
krysy se honily
a v teplých postelích
lásky i nelásky
tiše se vrtěly
rodinné obrázky
a já chtěl odpověď
na svoje otázky
otázky

Dohnal jsem toho muže
a chytl za kabát
měl kabát z hadí kůže
šel z něho divný chlad
a on se otočil
a oči plné vran
a jizvy u očí
celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl
kdo je onen pán
onen pán

Celý se strachem chvěl
když jsem tak k němu došel
a v ústech flétnu měl
od Hieronyma Bosche
stál měsíc nad domy
jak čírka ve vodě
jak moje svědomí
když zvrací v záchodě
a já jsem náhle věděl
ano - to je Darmoděj
můj Darmoděj

Můj Darmoděj
vagabund osudů a lásek
jenž prochází všemi sny
ale dnům vyhýbá se
můj Darmoděj
krásné zlo jed má pod jazykem
když prodává po domech
jehly se slovníkem

Šel včera městem muž
podomní obchodník
šel ale nejde už
krev skápla na chodník
já jeho flétnu vzal
a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal
ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl
ano - já jsem on
já jsem on

Váš Darmoděj
vagabund osudů a lásek
jenž prochází všemi sny
ale dnům vyhýbá se
váš Darmoděj
krásné zlo jed mám pod jazykem
když prodávám po domech
jehly se slovníkem
nahoru

 
ukolébavka

Den už se zešeřil
už jste si dost užili
tak hajdy do peřin
a ne abyste tam moc řádili
zítra je taky den
slunko mi to dneska slíbilo
přejte si hezký sen
a kéž by se vám to splnilo
aby hůř nebylo
to by nám stačilo

Hajduly dajduly
aby víčka sklapnuly
hajduly dajdy
každý svou peřinu najdi
hajajajajajajaja
Kuba Lenka máma a já
zítra dřív než slunce začne hřát
dobrou noc a spát

V noci někdy chodí strach
a srdce náhle dělá buch buchy
nebojte já spím na dosah
když mě zavoláte zbiju zlé duchy
zítra je taky den
slunko mi to dneska slíbilo
přejte si hezký sen
a kéž by vám to splnilo
aby hůř nebylo
to by nám stačilo

Hajduly dajduly ...
nahoru

 
vlaštovko leť

Vlaštovko leť
přes Čínskou zeď
přes písek pouště Gobi
oblétni Zem
přileť až sem
jen ať se císař zlobí
dnes v noci zdál se mi sen
že ti zrní nasypal
Ludwig van Beethoven

Vlaštovko leť
nás chudé veď

Zeptej se ryb
kde je jim líp
zeptej se plameňáků
kdo závidí
nic nevidí
z té krásy zpod oblaků
až spatříš nad sebou stín
věz že ti mává sám
pan Jurij Gagarin

Vlaštovko leť
nás chudé veď

Vlaštovko leť
rychle a teď
nesu tři zlaté groše
první je můj
druhý je tvůj
třetí pro světlonoše
až budeš unavená
pírka ti pofouká
Máří Magdaléna

Vlaštovko leť
nás chudé veď
nahoru

 
svatební

Barokní varhaník navlík si paruku
a pudrem přemázl tvář
Magda a Jan se drží za ruku
a kráčejí před oltář

Zvony bijí
a já v sakristii
tajně schován
zamilován

Tři krásní velbloudi - dar krále Hasana
frkají před kostelem svatého Matěje
bílý je pro Magdu hnědý je pro Jana
ten třetí černý vzadu pro mě je

Už jsou svoji
a já v černém chvojí
tajně schován
zamilován

Na staré pramici po řece Moravě
připlouvá kmotr Jura
fidlá na housle klobouk má na hlavě
a všichni křičí Hurá!

Už jdou spolem
a já za topolem
tajně schován
zamilován

Ech lásko bože lásko zanechala si ně
a to sa nedělá
srdce ti vyryju na futra předsíně
abys nezapomněla

Že byl jsem tady
a umřel hlady
tajně schován
zamilován
tvůj zamilován
nahoru