Joseph Heller: HLAVA XXII.

Hl. postavy:
  • Yossarian - kapitán, vidí nesmyslnost války, snaží se z ní uniknout
  • Cathcart - plukovník, neustále zvyšující počet povinných letů
  • Danby - major, dopomáhá Yossarianovi k dezerci
  • Doba: ostrov Pianosa ve Středozemí, vojenská základna 256. letecké eskadry, 2. sv. v.

    Děj: Kapitán Yossarian slouží u letectva na ostrově Pianosa. Existuje příkaz, že každý voják musí dosáhnout určitého počtu letů. Poté by teoreticky mohl odejít. Jenomže plukovník Cathcart úmyslně tento počet neustále zvyšuje, aby muži museli zůstat. Při náletech také umírá spousta Yossarianových přátel, obzvláště silně na něj zapůsobí smrt kamaráda Snowdena, se kterým měl možnost být až do posledních okamžiků. Nalezneme zde také příběh muže, který byl do náletů odvolán dříve, než si stihl vybalit věci, poté byl při náletu zabit a Yossarian zůstal ve stanu sám. Nebo zase při náletu na Boloňu posunul na mapě červenou stužku tak, že si všichni mysleli, že už je po náletu, jindy se objevil na pohřbu kamaráda nahý. Dlouhou dobu také proležel v nemocnici, kde neustále předstíral nejrůznější potíže a lékaři nevěděli, co s ním, takže ho tam stále nechávali.Toto všechno dělal vlastně jen proto, aby ho konečně vyhodili. Jeho úsilí se však zdálo marné. Postupem času pochopil, že jediný způsob, jak uniknout vší té hrůze války, smrti, strachu, nesmyslnosti příkazů, je útěk. Za pomoci majora Danbyho a kaplana pluku nakonec dezertuje do Švédska (uzavírá „separátní mír“). Yossarian barvitě líčí život všech na základně, stejně tak se dozvídáme, co se dělo, pokud dostali dovolenou a mohli někam na pevninu do města, většinou do Říma. Tam potom jako správní vojáci navštěvovali nevěstince a hotely a užívali si. Zvláštní je, že se zde hodně objevují také charakteristiky některých prostitutek, kdy zjišťujeme, jak vlastně všichni byli chudáci, válka na všechny působila hrozně. Jen někteří lidé, jako byl třeba Yossarian nebo Milo, dokázali v této špíně přežít. Milo byl nejlepší provianťák na světě a zároveň také nejlepší obchodník. Měl kontakty všude, obchodoval s čímkoli. Z války v podstatě těžil. Yossarian je přirovnáván k našemu Švejkovi, taktéž ztělesňuje jakéhosi obyčejného člověka, který je nucen okolním absurdním světem k tomu, aby si kolem sebe vystavěl jakousi „obrannou zeď“ tím, že se chová naprosto nezodpovědně a nenormálně. Tím se však snaží zakrýt pouze své vlastní zklamání tímto světem, vlastní osamocení, smutek, beznaděj, bezradnost, strach… Bouří se a snaží se zachránit si aspoň holou kůži. Hlavním faktorem je zde jeden předpis - Hlava XXII.-, který říká, že voják může být z armády propuštěn pouze tehdy, je-li blázen. Ovšem o propuštění musí požádat sám. Což znamená, že prokáže dost soudné vůle na to, aby byl uznán normálním. Tudíž z vojenské služby není úniku. To značí celou tu absurditu.

    Hl. myšlenka: Autor se snaží podat čtenáři pravý obraz toho, co se ve válce dělo. Chce ukázat všechnu absurditu a nesmyslnost jak některých vojenských rozkazů, tak i celé války. Každý pozná, že válka je špatná, nesmyslná, bere lidem pouze iluze a vůbec životy, je živnou půdou pro nejrůznější podvody a černé obchody a nespravedlnost, vykořisťování. Normální zdravý člověk by musel přijít o rozum. Tolik hrůzy, utrpení a bolesti, kolik je jich zde, není možné snést bez jakýchkoli následků. Člověk nachází pouze smutek, strach a beznaděj, zjišťuje, že jakékoli morální či lidské hodnoty se vytrácejí, všechno je ničeno postupně - města jsou bořena a pleněna, stejně tak je ničeno lidské srdce. Hlavním tématem je asi absurdita.

    motto: „… z ničeho je nebolela hlava tak jako z Hlavy XXII“

    * 42 kapitol, většinou pojmenovaných podle všech hrdinů, o nichž se v knize píše.



    Nahoru